Kvalitní poradenstské a obchodní služby

"Skladování" odpadů vznikajících při stavební činnosti

Jaké povolení by měl mít původce odpadů pro manipulační plochu, na kterou by chtěl dočasně uložit svoje vlastní odpady (kat. O, např. stavební odpady) před dalším nakládáním s nimi?

1. Odpad vzniká v místě stavby

Odpad vzniká v místě stavby a odtud je předáván oprávněné osobě:

  • Jedná se o shromažďování odpadů s povinností vést evidenci za splnění podmínek uvedených v § 5 vyhlášky 383/2001 Sb., souhlasu KÚ netřeba.

2. Odpad vzniká na jiném místě

Typicky se jedná o případ výkopu při budování kanalizace, kdy je z důvodu nedostatku místa na stavbě výkopek přemístěn na vhodnou plochu, odkud je jeho převážná část použita zpět na této stavbě k zasypání výkopu. Podle převažujícího názoru teprve zbytek, který není zpět použit k závozu výkopu, se stává odpadem, avšak přísnější pohled již za odpad považuje vše, co je na plochu navezeno.

  • Jedná se o shromažďování odpadů (toho zbytku) s povinností vést evidenci za splnění podmínek uvedených v § 5 vyhlášky 383/2001 Sb., souhlasu KÚ netřeba.
  • Odpad by měl být bezprostředně po ukončení akce předán oprávněné osobě, plocha uvedená do původního stavu.

3. Odpad vzniklý na stavbě je převážen do jiné provozovny

Odpad vzniklý na stavbě je převážen do jiné provozovny původce do určených shromažďovacích prostředků, po jejichž naplnění je předáván oprávněné osobě. Podmínkou je, že se musí jednat o legální provozovnu.

  • Jde o soustřeďování odpadů s povinností vést evidenci (uvádí se kódy AN3 na stavbě a B00 na provozovně, kam byly odpady převezeny), za splnění podmínek uvedených v § 5 vyhlášky 383/2001 Sb., souhlasu KÚ netřeba.
  • Může se jednat i o skladování odpadů, pak je třeba, aby tyto sklady splňovaly podmínky stanovené § 7 vyhlášky 383/2001 Sb.. Pozor! U překročení lhůt uvedených v § 7 odst. 4 vyhlášky 383/2001 Sb. se pak s ohledem na § 4 odst. 1 písm. i) zákona 185/2001 Sb. jedná již o skládku, tedy o zařízení, k jehož provozování je nutný souhlas příslušného orgánu.
  • Rozdíl mezi soustřeďováním a skladováním chápeme zejména v časových intervalech „zdržení" se odpadu na místě. V případě krátkých dob, kdy je čas mezi naplněním shromažďovacího prostředku a předáním odpadu v míře obvyklé pro zajištění předání a jeho realizací se dá mluvit o soustřeďování. V případech, kdy se naplňuje jeden prostředek, pak druhý, třetí, desátý, případně se kupí hromada z jedné stavby, pak se na ni přidá z druhé, třetí, páté, a tak to je půl roku, rok, dva, se již o soustřeďování dá úspěšně pochybovat. Sice můžete argumentovat, že žádné termíny na dobu shromažďování nebo soustřeďování zákon (zatím) nestanovuje, ale z logiky věci se v případě řízení o pokutě dají dovodit a použít.

4. Odpady vzniklé na různých stavbách, které se svážejí na pozemek

Odpady vzniklé na různých stavbách, které se svážejí na pozemek (ať již vlastní, či pronajatý), kde se dlouhodobě hromadí bez rozlišení odkud co je a pak třeba jednou za dva roky případně podrtí.

  • V těchto případech se obvykle tento způsob nakládání s odpady vyhodnocuje jako v rozporu se zákonem 185/2001 Sb., tedy jako nakládání s odpady v místech k tomu neurčených. Je tomu tak proto, že se dle našeho názoru jedná o naplnění definice skladování odpadů, ale bez splnění všech požadavků daných § 7 vyhlášky 383/2001 Sb., u překročených lhůt pochopitelně i bez souhlasu.
  • V případě, že by se jednalo o skutečný sklad splňující veškeré legislativní podmínky, tak při nepřekročení lhůt pro "dlouhodobé skladování" není souhlasu podle zákona 185/2001 Sb. třeba. Vždy je však třeba soulad se stavebním zákonem.

Kontakt

Ing. Radka Šprochová

R.Sprochova@seznam.cz

Aleje 445/69
725 28 Ostrava 28

odpady.kvalitne@seznam.cz
mobil.č. 603319985

Vyhledávání

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode