Kvalitní poradenstské a obchodní služby

ZPĚTNÝ ODBĚR VÝROBKŮ

Zpětný odběr výrobků (ZOV) vychází z principu individuální odpovědnosti výrobce zajistit nakládání s výrobky po ukončení jejich životnosti. Smyslem ZOV je motivovat výrobce k navrhování a produkci výrobků s co možná nejnižším obsahem nebezpečných látek, jejichž následné využití nebo odstranění po ukončení životnosti, bude co nejlevnější a nejjednodušší. Z tohoto hlediska je tedy žádoucí, aby bylo možné výrobky co nejčastěji opětovně využívat, recyklovat je a minimalizovat odpad.

Odpovědnost za celý životní cyklus výrobku včetně zajištění ZOV je stanovena v souladu s evropskou legislativou všem osobám, které uvádějí na trh v ČR  OBALY, VOZIDLA, ELEKTRICKÁ A ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ, BATERIE A AKUMULÁTORY.

AUTOVRAKY

Správné nakládání s vozidly s ukončenou životností by měla přispět k minimalizování vlivu těchto vozidel na životní prostředí a přispívat tak k ochraně, zachování a zlepšení kvality životního prostředí a úsporám energie.

V návaznosti na vyšší cíle opětovného použití a využití při zpracování autovraků od roku 2015, připravilo MŽP novelu přílohy č. 4 vyhlášky č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky. Hlášení dle nové přílohy se bude poprvé zasílat na MŽP za rok 2016. V návaznosti na tuto novelu se MŽP rozhodlo vydat stručnou příručku k evidenci odpadů vzniklých při zpracování autovraků.

BATERIE A AKUMULÁTORY

Ekologická závadnost baterií a akumulátorů spočívá především v obsahu toxických látek (Hg, Zn, Cd) a proto jsou tyto odpady zařazeny mezi nebezpečné. Základním krokem pro omezení vlivu vyřazených baterií na životní prostředí je snižování obsahu toxických složek v nich a v používání sekundárních elektrochemických článků. Tyto snahy jsou podporovány legislativně. K výraznému omezení migrace toxických látek do životního prostředí slouží zavedení separovaného sběru, který výrazně pomůže omezit znečišťování směsného odpadu cizorodými látkami a plýtvání základními surovinami.Environmentální problematika je řešena v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novelou č. 297/2009 Sb. a násl. novelou č.154/2010 Sb. byla do zákona implementována nová směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech. Touto novelou se zejména rozšířil zákaz baterií a akumulátorů uváděných na trh (dříve baterie a akumulátory s nadlimitním obsahem rtuti) o přenosné baterie a akumulátory s obsahem kadmia ve stanovené koncentraci, byly stanoveny cíle sběru pro přenosné baterie, účinnost procesů materiálového využití, zákaz spalování baterií a akumulátorů byl do zákona, povinnosti posledních prodejců stanovených přílohou zákona vždy odebírat přenosné baterie a akumulátory a byly nastaveny pravidla vzniku a provozování kolektivního systému. Prováděcím předpisem k zákonu je vyhláška č. 170/2010 Sb. o bateriích a akumulátorech.

Ke zpětnému odběru baterií a akumulátorů slouží místa zpětného odběru, kterými se rozumí takové místo, na kterém dochází k odebírání použitých baterií a akumulátorů výrobci i od konečných uživatelů. Taková místa vznikají v místech posledního prodeje (povinnost posledních prodejců je informovat o způsobu zajištění zpětného odběru, a pokud tak neučiní, odebírat baterie po celou provozní dobu, pro poslední prodejce stanovené přílohou zákona 10 § 31g odst. 2 písm. c odkaz platí povinnost odebírat přenosné baterie vždy), v servisních místech, v průmyslu, ve sběrných dvorech a ve veřejných budovách (školy, úřady). V takových případech musí být místo zřetelně označeno nápisem „Místo zpětného odběru použitých baterií a akumulátorů“.

PNEUMATIKY A OLEJE

Problematiku zpětného odběru pneumatik a odpadních olejů řeší zákon č.185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. října 2015 je účinný zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech, a mimo jiné umožňuje vznik kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik a také zásadně mění pravidla pro nakládání s oleji.

Správné nakládání s pneumatikami v rámci zpětného odběru výrazně přispívá k ochraně životního prostředí a úsporám energie.

Od 1. října 2015 se z § 38 zákona o odpadech vypouští písm. a) oleje a od tohoto dne se na oleje již nevztahuje zpětný odběr. S použitými oleji není tedy již možné nadále nakládat v režimu zpětného odběru, ale pouze v režimu nakládání s nebezpečnými odpady dle zákona o odpadech. Povinné osoby, které plnily povinnost zpětného odběru olejů v roce 2015, nemusí na základě přechodného ustanovení již za tento rok (2015) zasílat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru dle § 20 a přílohy č. 19 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Hlavním prováděcím právním předpisem ve vztahu ke zpětnému odběru pneumatik je však nová vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik, která nahrazuje vyhlášku č. 465/2013 Sb., o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik.

SOLÁRNÍ PANELY

Od 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 165/2012 Sb., který mj. novelizuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který zahrnuje problematiku odpadních solárních panelů do právního rámce nakládání s elektroodpady. Obdobný krok byl realizován na úrovni Evropské unie, v rámci přepracování směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, která byla publikována v úředním věstníku Evropské unie dne 24. 7. 2012.

Výše uvedená úprava zákona o odpadech zavádí nové povinnosti týkající se výrobců a též provozovatelů solárních panelů určených pro výrobu elektřiny. Tyto povinnosti spočívají v zajištění optimálního nakládání se solárními panely po skončení jejich životnosti., tzn., jedná se zejména o zajištění jejich přepravy, zpracování, recyklace a odstranění.

OBALY

Obaly jsou neodmyslitelnou součástí celé řady výrobků. Jejich základním posláním je uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby.

Z hlediska funkce je lze dělit na obaly „prodejní“ (dříve spotřebitelské), „skupinové“ a „přepravní“, z hlediska četnosti jejich používání na obaly jednorázové nebo opakovaně použitelné a z hlediska materiálu, ze kterého jsou vyrobeny např. na obaly plastové, skleněné, papírové či kombinované.

Legislativně je nakládání s obaly upraveno zákonem č. 477/2001 Sb, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon mj. stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob při uvádění obalů na trh či do oběhu, ukládá povinnost zpětného odběru obalů, stanovuje procentická množství obalových odpadů která musí být recyklována nebo využita, a dále také vymezuje základní pravidla pro nakládání s vratnými obaly. Zde např. ukládá prodejcům s prodejní plochou větší než 200 m2, povinnost nabízet nápoje ve vratných zálohovaných obalech, pokud již prodávají stejné nápoje v obalech nevratných.

Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Mnohé obalové odpady jsou však velmi dobře využitelné a mohou dále sloužit jako vstupní suroviny pro zpracování jiných výrobků, například dalších obalů. Aby byl proces recyklace co nejúčinnější, je potřeba odpady z obalů třídit na jednotlivé složky podle jejich materiálového složení, tedy je odkládat v rámci odděleného sběru odpadů.

 

 

Kontakt

Ing. Radka Šprochová

R.Sprochova@seznam.cz

Aleje 445/69
725 28 Ostrava 28

odpady.kvalitne@seznam.cz
mobil.č. 603319985

Vyhledávání

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode